Dotazy
V návaznosti na náš telefonický rozhovor se na Vás obracím s následujícím dotazem. Pokud byl vydán rozhodčí nález českým arbitrážním subjektem, je toto rozhodnutí vymahatelné v zahraničí, konkrétně v Etiopii?
(odpověď publikována 28. 6. 2021)
Pokud mezi stranami existuje písemná rozhodčí doložka ve smyslu Newyorské úmluvy a na základě takové rozhodčí doložky byl vydán rozhodčí nález, bude takový rozhodčí nález uznán a vykonán na území smluvního státu Newyorské úmluvy, jestliže oprávněný, který o uznání a výkon rozhodčího nálezu žádá, předloží orgánu, u něhož o uznání a výkon rozhodčího nálezu žádá, rozhodčí nález a rozhodčí smlouvu mezi stranami, obojí v originále či ověřené kopii a v překladu do úředního jazyka státu, ve kterém je o uznání a výkon nálezu žádáno.
Úmluva o uznání a výkonu cizích rozhodčích nálezů je mezinárodní úmluva, jejímž cílem je úprava otázek mezinárodního uznání a výkonu rozhodčích nálezů, vydaných v rámci rozhodčího řízení. Uzavřena byla dne 10. června 1958 v New Yorku. Pro Československo nabyla účinnosti dne 10. října 1959. Úmluva se vztahuje na uznání a výkon rozhodčích nálezů, vydaných na území cizího státu, vyplývajících ze sporů mezi fyzickými nebo právnickými osobami. Svým obsahem nahrazuje starší úpravu, kterou obsahoval Ženevský protokol o doložkách o rozsudím (z r. 1923) a Ženevská úmluva o vykonatelnosti cizích rozhodčích výroků z roku 1927.
Obsah úmluvy:
Každý smluvní stát uzná písemnou rozhodčí smlouvu, kterou se strany v mezinárodním obchodním styku zavazují podrobit svůj spor (již existující nebo budoucí) rozhodčímu řízení. Každý smluvní stát uzná za následujících podmínek též rozhodčí nález za závazný a povolí jeho výkon podle předpisů, platných na území, kde je nález uplatňován. K tomu nebudou stanoveny o nic tíživější podmínky než pro uznání a výkon rozhodčích nálezů tuzemských. Strana, která žádá uznání a výkon, je proto povinna předložit spolu s žádostí i originál nebo ověřenou kopii rozhodčího nálezu a originál nebo ověřenou kopii rozhodčí smlouvy. Žádost i rozhodčí smlouva musí být v úředním jazyce země, kde je nález uplatňován.
Uznání a výkon mohou být odepřeny na žádost jedné ze stran v následujících případech:
Příslušný orgán státu, ve kterém má být nález uznán, předložené dokumenty prozkoumá a pokud nezjistí pochybení nebo jiné nedostatky spočívající v předložených materiálech a dokladech (např. chybný překlad, prokázání doručení apod.), může výkon rozhodnutí nařídit.
Na výkon tuzemských rozhodčích nálezů v zahraničí nelze použít ustanovení českých právních předpisů, ani ustanovení dvoustranných či vícestranných mezinárodních smluv upravujících výkon soudních rozhodnutí a aplikovatelná není ani právní úprava výkonu soudních rozhodnutí obsažená v právních předpisech ES. Na uznání a výkon rozhodčích nálezů není možné použít ani Nařízení rady ES č. 44/2001 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, neboť toto nařízení upravuje pouze oblast rozhodnutí vydávaných obecnými soudy, nikoliv oblast rozhodčích nálezů.
Pro úplnost uvádím, že Newyorskou úmluvu v současné době ratifikovalo 168 států, nicméně ratifikace a podpis Newyorské úmluvy ještě neznamená snadnou vykonatelnost rozhodčího nálezu vydaného na území ČR některým z našich rozhodčích soudů či rozhodců. I když Etiopie přistoupila k Newyorské úmluvě v roce 2020, přesto bych doporučila obezřetnost a pečlivé zjištění všech skutečností, které druhá strana nejen k uznání tohoto rozhodnutí, ale zejména k nařízení výkonu rozhodnutí vyžaduje.
Pro úplnost uvádím, že Newyorskou úmluvu v současné době ratifikovalo 168 států, nicméně ratifikace a podpis Newyorské úmluvy ještě neznamená snadnou vykonatelnost rozhodčího nálezu vydaného na území ČR některým z našich rozhodčích soudů či rozhodců. I když Etiopie přistoupila k Newyorské úmluvě v roce 2020, přesto bych doporučila obezřetnost a pečlivé zjištění všech skutečností, které druhá strana nejen k uznání tohoto rozhodnutí, ale zejména k nařízení výkonu rozhodnutí vyžaduje.
V zásadě platí, že rozhodčí nález vydaný vČeské republice je zásadně možné na základě Newyorské úmluvy v Etiopii vykonat.
zpracovala JUDr. Marie Moravcová
(odpověď publikována 28. 6. 2021)
Pokud mezi stranami existuje písemná rozhodčí doložka ve smyslu Newyorské úmluvy a na základě takové rozhodčí doložky byl vydán rozhodčí nález, bude takový rozhodčí nález uznán a vykonán na území smluvního státu Newyorské úmluvy, jestliže oprávněný, který o uznání a výkon rozhodčího nálezu žádá, předloží orgánu, u něhož o uznání a výkon rozhodčího nálezu žádá, rozhodčí nález a rozhodčí smlouvu mezi stranami, obojí v originále či ověřené kopii a v překladu do úředního jazyka státu, ve kterém je o uznání a výkon nálezu žádáno.
Úmluva o uznání a výkonu cizích rozhodčích nálezů je mezinárodní úmluva, jejímž cílem je úprava otázek mezinárodního uznání a výkonu rozhodčích nálezů, vydaných v rámci rozhodčího řízení. Uzavřena byla dne 10. června 1958 v New Yorku. Pro Československo nabyla účinnosti dne 10. října 1959. Úmluva se vztahuje na uznání a výkon rozhodčích nálezů, vydaných na území cizího státu, vyplývajících ze sporů mezi fyzickými nebo právnickými osobami. Svým obsahem nahrazuje starší úpravu, kterou obsahoval Ženevský protokol o doložkách o rozsudím (z r. 1923) a Ženevská úmluva o vykonatelnosti cizích rozhodčích výroků z roku 1927.
Obsah úmluvy:
Každý smluvní stát uzná písemnou rozhodčí smlouvu, kterou se strany v mezinárodním obchodním styku zavazují podrobit svůj spor (již existující nebo budoucí) rozhodčímu řízení. Každý smluvní stát uzná za následujících podmínek též rozhodčí nález za závazný a povolí jeho výkon podle předpisů, platných na území, kde je nález uplatňován. K tomu nebudou stanoveny o nic tíživější podmínky než pro uznání a výkon rozhodčích nálezů tuzemských. Strana, která žádá uznání a výkon, je proto povinna předložit spolu s žádostí i originál nebo ověřenou kopii rozhodčího nálezu a originál nebo ověřenou kopii rozhodčí smlouvy. Žádost i rozhodčí smlouva musí být v úředním jazyce země, kde je nález uplatňován.
Uznání a výkon mohou být odepřeny na žádost jedné ze stran v následujících případech:
- strany byly nezpůsobilé k jednání, nebo rozhodčí smlouva není platná podle práva, jemuž strany dohodu podrobily,
- strana nebyla řádně vyrozuměna o ustanovení rozhodce nebo o rozhodčím řízení nebo nemohla uplatnit své požadavky,
- nález se týká sporu, pro který nebyla uzavřena rozhodčí smlouva nebo který přesahuje dosah smlouvy o rozhodci,
- složení rozhodčího soudu neodpovídá ujednání stran,
- nález se nestal pro strany závazným nebo byl zrušen nebo jeho výkon byl odložen.
Příslušný orgán státu, ve kterém má být nález uznán, předložené dokumenty prozkoumá a pokud nezjistí pochybení nebo jiné nedostatky spočívající v předložených materiálech a dokladech (např. chybný překlad, prokázání doručení apod.), může výkon rozhodnutí nařídit.
Na výkon tuzemských rozhodčích nálezů v zahraničí nelze použít ustanovení českých právních předpisů, ani ustanovení dvoustranných či vícestranných mezinárodních smluv upravujících výkon soudních rozhodnutí a aplikovatelná není ani právní úprava výkonu soudních rozhodnutí obsažená v právních předpisech ES. Na uznání a výkon rozhodčích nálezů není možné použít ani Nařízení rady ES č. 44/2001 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, neboť toto nařízení upravuje pouze oblast rozhodnutí vydávaných obecnými soudy, nikoliv oblast rozhodčích nálezů.
Pro úplnost uvádím, že Newyorskou úmluvu v současné době ratifikovalo 168 států, nicméně ratifikace a podpis Newyorské úmluvy ještě neznamená snadnou vykonatelnost rozhodčího nálezu vydaného na území ČR některým z našich rozhodčích soudů či rozhodců. I když Etiopie přistoupila k Newyorské úmluvě v roce 2020, přesto bych doporučila obezřetnost a pečlivé zjištění všech skutečností, které druhá strana nejen k uznání tohoto rozhodnutí, ale zejména k nařízení výkonu rozhodnutí vyžaduje.
Pro úplnost uvádím, že Newyorskou úmluvu v současné době ratifikovalo 168 států, nicméně ratifikace a podpis Newyorské úmluvy ještě neznamená snadnou vykonatelnost rozhodčího nálezu vydaného na území ČR některým z našich rozhodčích soudů či rozhodců. I když Etiopie přistoupila k Newyorské úmluvě v roce 2020, přesto bych doporučila obezřetnost a pečlivé zjištění všech skutečností, které druhá strana nejen k uznání tohoto rozhodnutí, ale zejména k nařízení výkonu rozhodnutí vyžaduje.
V zásadě platí, že rozhodčí nález vydaný vČeské republice je zásadně možné na základě Newyorské úmluvy v Etiopii vykonat.
zpracovala JUDr. Marie Moravcová
Jsem rozhodce, který byl poměrně nedávno zapsán na seznamu rozhodců, vedeného u institucionálního rozhodčího soudu a nyní jsem byl jmenován členem rozhodčího senátu. Především by mne proto zajímala příprava a možný průběh ústního jednání.
Děkuji za zodpovězení dotazu předem, svoji emailovou adresu současně přikládám, dotaz postačí obecně zodpovědět na webu Ústavu.
D.H.
(odpověď publikována 10. 2. 2021)
Vzhledem k rozsahu otázky je potřebné rozdělit problematiku ústního jednání na více částí.
Především lze předpokládat hladké ustavení zbývajících členů rozhodčího senátu, tedy jmenování druhého ze členů rozhodčího senátu a poté volby nebo rovněž v případě neshody jmenování předsedy rozhodčího senátu. Každý rozhodce musí učinit své Prohlášení o nezávislosti a nestrannosti (rozhodce), podle předem připraveného formuláře, které je nutné opatřit vlastnoručním anebo elektronickým podpisem. Formulář je k dispozici a Rozhodčí soud ho zasílá stranám sporu. Pokud je rozhodčí senát řádně ustaven, je obvykle nařízeno ústní jednání, včetně možnosti jeho konání distančně. To je však na samostatnou odpověď.
Po kontrole stavu spisu, obvykle předsedou rozhodčího senátu s administrátorem spisu, zejména co do doručených písemností stranami předložených k důkazu a jejich doručení stranám a rozhodčímu senátu, jinak ve lhůtách dle Řádu Rozhodčího soudu, se koná ústní jednání, za účelem projednání věci.
Rozhodčí senát se dohodne s administrátorem Rozhodčího soudu na termínu ústního jednání, buď v sídle Rozhodčího soudu v Praze nebo v některém ze sudišť Rozhodčího soudu mimo Prahu. Předvolání musí být stranám zasláno předem tak, aby každá strana měla k dispozici k přípravě lhůtu stanovenou Řádem Rozhodčího soudu.
Každý rozhodce se má seznámit se spisem a před termínem ústního jednání ověřit, zda má k dispozici všechny písemné podklady a zejména, zda se ústní jednání bude konat, protože se stát, že Rozhodčí soud obdržel informaci o hospitalizaci účastníka řízení, nebo že k ústnímu jednání nemůže dostavit z jiného nepředvídatelného důvodu. Pokud je účastník řízení zastoupen právním zástupcem, je povinen se dostavit pouze v případě, lze-li očekávat jeho výslech. Někteří rozhodci provádí předběžně kontrolu výpisu z obchodního rejstříku, zejména z důvodu případné insolvence účastníka, pro kterou je řízení ze zákona přerušeno.
V případě složitějších věcí lze pouze doporučit přípravu rozhodců formou zvláštní porady k přípravě projednání věci před zahájením ústního jednání.
Ústní jednání je neveřejné, takže kromě účastníků a jejich právních zástupců je veřejnost vyloučena.
Rozhodčí senát může za nezbytného souhlasu stran sporu svým souhlasem připustit, aby jednání byly přítomny osoby, které nejsou účastníky řízení. Zde současně platí, že u ústního jednání může být přítomen, byť na návrh jen jedné strany, tlumočník ustanovený rozhodčím senátem, a to i bez souhlasu druhé strany. Ústního jednání se může (v souladu s Řádem RS) zúčastnit tajemník Rozhodčího soudu.
zpracovala JUDr. Marie Moravcová
Děkuji za zodpovězení dotazu předem, svoji emailovou adresu současně přikládám, dotaz postačí obecně zodpovědět na webu Ústavu.
D.H.
(odpověď publikována 10. 2. 2021)
Vzhledem k rozsahu otázky je potřebné rozdělit problematiku ústního jednání na více částí.
Především lze předpokládat hladké ustavení zbývajících členů rozhodčího senátu, tedy jmenování druhého ze členů rozhodčího senátu a poté volby nebo rovněž v případě neshody jmenování předsedy rozhodčího senátu. Každý rozhodce musí učinit své Prohlášení o nezávislosti a nestrannosti (rozhodce), podle předem připraveného formuláře, které je nutné opatřit vlastnoručním anebo elektronickým podpisem. Formulář je k dispozici a Rozhodčí soud ho zasílá stranám sporu. Pokud je rozhodčí senát řádně ustaven, je obvykle nařízeno ústní jednání, včetně možnosti jeho konání distančně. To je však na samostatnou odpověď.
Po kontrole stavu spisu, obvykle předsedou rozhodčího senátu s administrátorem spisu, zejména co do doručených písemností stranami předložených k důkazu a jejich doručení stranám a rozhodčímu senátu, jinak ve lhůtách dle Řádu Rozhodčího soudu, se koná ústní jednání, za účelem projednání věci.
Rozhodčí senát se dohodne s administrátorem Rozhodčího soudu na termínu ústního jednání, buď v sídle Rozhodčího soudu v Praze nebo v některém ze sudišť Rozhodčího soudu mimo Prahu. Předvolání musí být stranám zasláno předem tak, aby každá strana měla k dispozici k přípravě lhůtu stanovenou Řádem Rozhodčího soudu.
Každý rozhodce se má seznámit se spisem a před termínem ústního jednání ověřit, zda má k dispozici všechny písemné podklady a zejména, zda se ústní jednání bude konat, protože se stát, že Rozhodčí soud obdržel informaci o hospitalizaci účastníka řízení, nebo že k ústnímu jednání nemůže dostavit z jiného nepředvídatelného důvodu. Pokud je účastník řízení zastoupen právním zástupcem, je povinen se dostavit pouze v případě, lze-li očekávat jeho výslech. Někteří rozhodci provádí předběžně kontrolu výpisu z obchodního rejstříku, zejména z důvodu případné insolvence účastníka, pro kterou je řízení ze zákona přerušeno.
V případě složitějších věcí lze pouze doporučit přípravu rozhodců formou zvláštní porady k přípravě projednání věci před zahájením ústního jednání.
Ústní jednání je neveřejné, takže kromě účastníků a jejich právních zástupců je veřejnost vyloučena.
Rozhodčí senát může za nezbytného souhlasu stran sporu svým souhlasem připustit, aby jednání byly přítomny osoby, které nejsou účastníky řízení. Zde současně platí, že u ústního jednání může být přítomen, byť na návrh jen jedné strany, tlumočník ustanovený rozhodčím senátem, a to i bez souhlasu druhé strany. Ústního jednání se může (v souladu s Řádem RS) zúčastnit tajemník Rozhodčího soudu.
zpracovala JUDr. Marie Moravcová
Dobrý den, mám dotaz ohledně procesu rozhodčího řízení, jak mám postupovat, musím vyplnit nějaké formuláře? Jak dlouho trvá, než rozhodčí soud vydá rozsudek? Kolik činí poplatek?
Děkuji Mirka B.
(odpověď publikována 15. 12. 2020)
K Vašemu dotazu můžeme uvést, že pokud nechcete řešit spor před obecným soudem, je rozhodčí řízení určitě dobrá volba. Žádné formuláře k vedení řízení není třeba vyplňovat, ani to není možné. Předpokladem je, že máte ve smlouvě rozhodčí doložku, která tento způsob řešení sporu umožňuje, nicméně je nutné podat žalobu.
Z Vašeho dotazu vyplývá, že máte zájem řešit spor před Rozhodčím soudem při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky, obracíte se tedy k instituci, jejíž existence je mj. dána § 13 zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů. Všechny náležitosti žaloby jsou uvedeny v § 17 Řádu tohoto soudu. Smluvní strany se tedy již ve smlouvě mohou dohodnout na pravomoci stálého rozhodčího soudu a odkázat na jím vydaný řád, neboť v ustanovení § 13, odst. 2 cit. zákona je uvedena povinnost stálých rozhodčích soudů zveřejňovat jimi vydané řády (Statuty) v Obchodním věstníku. Řád rozhodčího soudu stanoví výši poplatku vycházející z hodnoty sporu (většinou žalovaná částka) a jsou jím upraveny i lhůty pro jednotlivé právní úkony. Věnujte, prosím, pozornost správnému uvedení jména rozhodčího soudu – někdy dochází k tomu, že jsou uvedeny názvy jako Český arbitrážní soud, Rozhodčí soud hospodářské komory České Budějovice apod. Toto jsou spíše perličky, které byly v některých rozhodčích smlouvách (doložkách) uvedeny. Každopádně více informací naleznete na našich webových stránkách www.vurmzu.cz, případně můžete položit další upřesňující dotaz a my Vám ho rádi zodpovíme.
Děkuji Mirka B.
(odpověď publikována 15. 12. 2020)
K Vašemu dotazu můžeme uvést, že pokud nechcete řešit spor před obecným soudem, je rozhodčí řízení určitě dobrá volba. Žádné formuláře k vedení řízení není třeba vyplňovat, ani to není možné. Předpokladem je, že máte ve smlouvě rozhodčí doložku, která tento způsob řešení sporu umožňuje, nicméně je nutné podat žalobu.
Z Vašeho dotazu vyplývá, že máte zájem řešit spor před Rozhodčím soudem při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky, obracíte se tedy k instituci, jejíž existence je mj. dána § 13 zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů. Všechny náležitosti žaloby jsou uvedeny v § 17 Řádu tohoto soudu. Smluvní strany se tedy již ve smlouvě mohou dohodnout na pravomoci stálého rozhodčího soudu a odkázat na jím vydaný řád, neboť v ustanovení § 13, odst. 2 cit. zákona je uvedena povinnost stálých rozhodčích soudů zveřejňovat jimi vydané řády (Statuty) v Obchodním věstníku. Řád rozhodčího soudu stanoví výši poplatku vycházející z hodnoty sporu (většinou žalovaná částka) a jsou jím upraveny i lhůty pro jednotlivé právní úkony. Věnujte, prosím, pozornost správnému uvedení jména rozhodčího soudu – někdy dochází k tomu, že jsou uvedeny názvy jako Český arbitrážní soud, Rozhodčí soud hospodářské komory České Budějovice apod. Toto jsou spíše perličky, které byly v některých rozhodčích smlouvách (doložkách) uvedeny. Každopádně více informací naleznete na našich webových stránkách www.vurmzu.cz, případně můžete položit další upřesňující dotaz a my Vám ho rádi zodpovíme.
Dobrý den, zajímalo by mě, jestli lze v nějakém systému vyhledávat rozhodnutí Rozhodčího soudu podle klíčových slov.
Děkuji Petr S.
(odpověď publikována 15. 12. 2020)
Mohli bychom Vám doporučit několik zajímavých publikací renomovaných autorů, ve kterých jsou zveřejněny odkazy na judikáty vydané rozhodčími soudy. Některé rozhodčí soudy také spolupracují s právními informačními systémy obsahujícími konsolidované předpisy ČR a EU, judikaturu ČR a SDEU apod., a mimo jiné také zveřejňují anonymizovaná rozhodnutí rozhodčích soudů (např. ASPI). Pokud jde o web Rozhodčího soudu, rozhodnutí jsou k dispozici omezeně, nicméně rozhodčí řízení je vedeno sice namísto řízení před obecnými soudy, ale rozhodci jsou vázáni právním řádem v plném rozsahu, takže plně vychází z judikatury obecných soudů, pokud jde o právo hmotné, stejně jako o právo procesní, se specifiky, vyplývajícími z rozhodčího řízení, zejména co do pravomoci rozhodčího soudu. Pokud máte konkrétní dotaz, rádi ho v rámci této rubriky zodpovíme. Dotaz lze zaslat na info@vurmzu.cz.
Děkuji Petr S.
(odpověď publikována 15. 12. 2020)
Mohli bychom Vám doporučit několik zajímavých publikací renomovaných autorů, ve kterých jsou zveřejněny odkazy na judikáty vydané rozhodčími soudy. Některé rozhodčí soudy také spolupracují s právními informačními systémy obsahujícími konsolidované předpisy ČR a EU, judikaturu ČR a SDEU apod., a mimo jiné také zveřejňují anonymizovaná rozhodnutí rozhodčích soudů (např. ASPI). Pokud jde o web Rozhodčího soudu, rozhodnutí jsou k dispozici omezeně, nicméně rozhodčí řízení je vedeno sice namísto řízení před obecnými soudy, ale rozhodci jsou vázáni právním řádem v plném rozsahu, takže plně vychází z judikatury obecných soudů, pokud jde o právo hmotné, stejně jako o právo procesní, se specifiky, vyplývajícími z rozhodčího řízení, zejména co do pravomoci rozhodčího soudu. Pokud máte konkrétní dotaz, rádi ho v rámci této rubriky zodpovíme. Dotaz lze zaslat na info@vurmzu.cz.